|
|
Akkuyu Nuclear Power Plant and Energy Diplomacy: How Construction of the Akkuyu Power Plant affected Energy Diplomacy between Turkey and Russia? A Process Tracing Approach.
Kolay, Bengi ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
V roce 2010 byla podepsána smlouva mezi ruským Rosatomem a Tureckem o výstavbě první jaderné elektrárny (JE) v Turecku s názvem JE Akkuyu. Cílem této práce je analyzovat energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem v souvislosti s výstavbou Akkuyu. Analýza energetické diplomacie v kontextu JE Akkuyu umožňuje lépe pochopit bilaterální vztahy, národní zájmy, ekonomické úvahy a bezpečnostní zájmy. Ke studiu bylo použito vysvětlení výsledku typu Process Tracing (PT), protože umožňuje analýzy v rámci případu. JE Akkuyu je sama o sobě jedinečná, neboť je první JE postavenou na principu Build Operate and Own (BOO), která je technicky ve vlastnictví Ruské federace. Byly formulovány a testovány tři hypotézy. Výsledkem bylo, že dvě ze tří hypotéz byly prokázány. První hypotéza, která tvrdila, že výstavba JE Akkuyu byla Ruskem použita jako nástroj energetické diplomacie k prosazování národních zájmů, nebyla jednoznačně prokázána, ale měla některé věrohodné indicie. Druhá a třetí hypotéza dokazovaly, že výstavba JE Akkuyu byla ovlivněna energetickou diplomacií a ekonomickými hledisky a že JE Akkuyu negativně ovlivnila energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem. Na základě kombinace výsledků PT a přehledu literatury lze dále věrohodně tvrdit následující argumenty. Rusko s pomocí projektu JE Akkuyu zvýšilo...
|
|
|
Analýza vztahů NATO a Ruska z hlediska energetické bezpečnosti (od východního rozšíření v roce 2004 po vznik nové strategické koncepce NATO)
Bartáková, Anna ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Práce se zabývá analýzou vývoje vztahů od východního rozšíření NATO v roce 2004 po vznik Nové strategické koncepce v roce 2010 s důrazem na uplatňování energetické diplomacie Ruskem v regionu postsovětského prostoru. Na příkladech dvou plynových ukrajinských válek z přechozího desetiletí je znázorněno fungování ruské energetické diplomacie. Cílem práce je tedy analyzovat, jakým způsobem Rusko využívá své energetické zdroje na bilaterální úrovni (především v rámci východoevropského regionu) k ovlivňování svého postavení vůči NATO. Je zde vyzdvižena instrumentální povaha energetické politiky Ruska, jež má následně vliv na potenciální expanzi NATO v postsovětském prostoru. Závěrem je, že evropské státy NATO a USA by se měly snažit o co nejvyšší diverzifikaci energetických zdrojů pro stabilizace své vyjednávací pozice vůči Rusu.
|
|
|
Pozice Ukrajiny v euroasijském transportu ropy a zemního plynu
Ruban, Andriy ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent) ; Terem, Peter (oponent)
Práce se soustředí na teoretické a empirické analýzy toků ropy a zemního plynu v Euroasii a mapuje tranzitní pozici Ukrajiny v regionálním řetězci dodávek ropy a plynu. Cílem disertační práce je pokusit se objektivně zhodnotit možnosti euroasijské energetické integrace v rámci rozšíření evropského energetického trhu na východ a předpovědět úlohu Ukrajiny v nové geopolitické energetické alianci vedené EU. Tato disertační práce staví na ekonomických, geografických, historických a politických premisách integrace trhů stejně jako na systémovém přístupu vývoje energetických aliancí. Tvrdí, že (i) energetická integrace narozdíl od tradičního ekonomického směru může být vysvětlena systémovým přístupem a geopolitickým směrem energetického expanzionismu; (ii) infrastrukturní ropné a plynové projekty EU znamenají hlubší intergaci členských zemí EU se zainteresovanými nečlenskými zeměmi (iii) status Ukrajiny jakožto tranzitora ropy a plynu v euroasijském regionu znamená rostoucí angažovanost v energetických iniciativách EU dle evropských pravidel. Práce je rozčleněna do tří kapitol. První je predominantně teoretická a snaží se stručně shrnout současné teoretické přístupy energetické integrace a trendy energetických trhů v Euroasii. Druhá kapitola představuje stav ropných a plynových přepravních kapacit a status Ukrajiny v řešení disparit dodávek energetických zdrojů v Euroasii. Třetí kapitola popisuje status ukrajinské ropné a plynové infrastruktury a dotýká se témat reformování národních ropných a plynových přepravních potrubí. Zajištění přístupu k energetickým dodávkám bylo hnacím motorem globálního rozvoje už od industriální revoluce. Zvyšující se poptávka po ropě a plynu ovládla energetickou a ekonomickou bezpečnost světových center. V Euroasii soutěží Evropa s Asií o fosilní paliva pocházející z Ruska, Středního Východu a Střední Asie. Až nedávno se euroasijský energetický bezpečnostní problém začal řešit výstavbou nových tras dodávek. Tyto infrasktrukturní projekty jsou iniciovány spotřebiteli ropy a plynu stejně jako dodavateli a přepravci, kteří mezi sebou soutěží o kontrolu nad infrastrukturou. Toto soutěžení destabilizuje euroasijské vztahy, vede k energetickým "válkám", politickým konfliktům a zvyšuje rizika přerušení dodávek. Aby byla zajištěna stabilita energetických dodávek, měli by se producenti, přepravci I spotřebitelé ropy a plynu integrovat, úzce spolupracovat a společně investovat do zlepšení existujících tras dodávek a efektivity spotřeby paliv, jejich produkce a přepravy. Ropa a plyn by měly být obchodovány za technologie a kapital zajišťující kontrolu nad infrastrukturou společných zájmů. Vývoj dalších bilaterálních a multilaterálních nástrojů společných zájmů by take pomohl řešit kontradikce mezi zúčastněnými stranami, které souvisejí s energetikou. Klíčová role v rozvoji energetické integrace v Euroasii patří EU jako nejstaršímu a nejrozvinutějšímu integračnímu uskupení v této části světa. Evropská unie realizuje projekty TEN-e a nedávno začala prosazovat i společnou energetickou politiku k upevnění vnější spolupráce s dodavateli a tranzitory ropy a plynu, a to včetně Ukrajiny. Od 70. let je Ukrajina důležitým tranzitorem ropy a plynu z Ruska a Střední Asie do Evropy. Ukrajinská potrubí přepravují 10 % ropných a 50 % plynových importů do Evropy. Aby EU vyvážila ruskou energetickou politiku vůči Ukrajině, podporuje její aktivity v rámci energetických aliancí jako jsou INOGATE nebo GUAM. Nedávné přijetí Ukrajiny do Jihovýchodního evropského energetického společenství by mělo zlepšit stabilitu dodávek ropy a plynu do Evropy a umožnit zreformování národních přepravních kapacit.
|
host ::
RSS.